Setkávání v Geofyzikálním ústavu
V roce 2000 se v Geofyzikálním ústavu Akademie věd ČR v Praze 4 na Spořilově začalo
uvažovat o pořádání výstav současného výtvarného umění v přednáškovém
sále ústavu. Náhodné seznámení tehdejšího ředitele ústavu Aleše Špičáka s výtvarníkem,
vystudovaným matematikem Jiřím Hůlou posléze určilo podobu výstav až do dneška.
Cyklus nazvali Setkávání a dosud připravili čtyřicet devět „setkání“ se současným
výtvarným uměním. Pro výběr autorů je zásadní osobnost Jiřího Hůly, který opustil linii
vnějškové podobnosti výtvarných děl s geofyzikálními vyobrazeními a orientoval se na
umělce, kteří bez ohledu na trendy sledují svoji vlastní cestu a – stejně jako sami vědci – jsou
invenční a zapálení. Nápad založit sbírku vzešel ze samotného Geofyzikálního ústavu a
sbírka, která během patnácti let vznikla, odráží jedno velké společné téma, kterým je
struktura.
Slovo struktura označuje vztahy mezi složkami komplikovaně uspořádaných systémů.
Výtvarné dílo je složitou znakovou strukturou a zároveň mnohoznačným /
mnohovýznamovým / polysémantickým a jedinečným systémem. Sbírka GFÚ zahrnuje díla
nefigurativního umění vyhovující jak definici struktury, tak znakového systému. Vzniklé
práce barvou, formami a uspořádáním často poukazují na modely matematické morfogeneze
v přírodě, jiné pracují s principy seriality a další odkazují spíše k strukturální abstrakci
(informel). Fyzikální procesy často vytváří struktury jasné krásy, které vznikly z
diferencovaného metamorfismu hmoty a umělci je na základě vlastního porozumění
překládají jazykem umění.